Graine, možná by mě to poučování a podobně tolik netočilo, kdyby se zachovávala jakás takás rovnováha ve vztazích. Podle tchánů jsme prostě ti mladí, blbí, co se musí pořád poučovat. Tchýně by nás měla nejradši pod dohledem 24/7, ale sama nám spoustu informací neposkytuje. Kdysi, v počátcích vztahu, měl manžel jakousi virozu a ona byla schopná mu třikrát denně volat a vyptávat se, jak mu je, co bere, že by měl brát to a ono.. Ale když ležela v ohrožení života v nemocnici, tak s manželem mluvila po telefonu a neřekla mu, co se děje. Informaci jsme získali až od švagra. A nevím, jestli nám nic neřekla kvůli tomu, že přece " nás tím nebude zatěžovat" nebo nás chtěla nějak symbolicky vytrestat. Takové to " ani se nezeptají, jak se mám, tak jim nic říkat nebudu."