Filipe,

v podstatě souhlas.

Ideální na toto je, pokud člověk ty pocity viny v sobě prostě nemá, případně není ochoten přistoupit na to, aby si je nechal vnutit za danou věc (protože je dostatečně sebe-vědomý, aby věděl, že má "čisté svědomí", a že druhá strana nemá žádný morální nárok po něm tu danou věc chtít).

Trochu potíž je v tom, že to jde proti "klasické" výchově, kdy je nám (třeba v tom nejlepším úmyslu) vštěpováno "respektovat a být respektován", že se máme ohlížet na druhé a jejich city a pocity.

Což je jako obecná zásada super, ale u normálních lidí, kteří jsou víceméně schopni naplnit i tu druhou půlku "respektovat". Pokud někdo vyžaduje jen, aby byl respektován, ale sám respektovat nehodlá, a navíc k tomu zneužívá toho principu, který máme většinou naučený (pokud se někdo na mě zlobí, tak k tomu asi má nějaký důvod, měl/a bych zjistit proč a změnit své chování tak, aby se na mě nezlobil), tak to normálnímu člověku chvíli (která je často velmi dlouhá) trvá, než to rozklíčuje a přestane tu hru s ním hrát. A mnoho lidí to nedokáže nikdy.

Trumfy toho manipulátora jsou totiž velmi pádné - pokud v Tobě vzbudí pocit, že když mu nevyhovíš, jsi vlastně špatný člověk, tak má vyhráno. Protože ta část Tebe, která je naučena, jak je výše uvedeno, vlastně "hraje s ním" a dělá Ti uvnitř Tebe samého pátou kolonu.