taky jsem se cejtila vysátá, chlap furt v práci, domů přijde nerudnej, děcka malá a na mě visící... po dobrym to moc nešlo, tak sem se na nějakou náladu vybodla, udělat si svou domácí práci a pak se starat o sebe a být věcná v domácím provozu. No a chlap se sem tam začal snažit, sem tam mi udělá extrémní radost (nic už neočekávám), sem tam zařídí nějaký bonus, sem tam z něj vypadnou skvělý hlášky. a nabádá děti, ať jsou na mě hodné a váží si mě a co pojmenovává, co všechno pro ně dělám.
což mu ale nebrání mě sprdnout místo pozdravu a pak to teda zase schytá.

nějakou "romantiku" jsem se naučila dělat sama pro sebe a chlap se občas s chutí přidá. Ví, že ocením samotu, že moje samota je krásná, klidná a rány hojící a že stojí za to se taky zapojit.