No, mladší syn (sedmák) získal odpor ke skautům. Mezitím vyzkoušel lecos - šachy, pingpong, volejbal, elektroniku - zatím to vypadá tak, že když tam má kamaráda tak OK, když ne tak ho to nebavilo. Ale letos si (spolu s kamarádem) vybral něco novýho tak jsem zvědavá.

Sarší (deváťák) zkoušel letecký modeláře, lego robotiku - tam by asi i zůstal našel tam kamaráda a bylo to dobře vedený, ale my se odstěhovali. Zkoušel parkour, to ho docela bavilo, ale další rok už se mu tam nechtělo. Letos říkal že by to zkusil znovu, ale jinde. Taky by chtěl krav-magu, s tím mám lehký problém já, ale vysloveně mu bránit nebudu. A čekaj ho přijímačky, takže by měl taky nějaký čas věnovat učení.

Mně výrazně ovlivnil život kroužek programování, na který jsem začala chodit v osmičce (do Grébovky - pro znalce). Ve škole mi to moc nešlo a tohle bylo něco v čem jsem byla opravdu dobrá. Taky jsem pak jela na matematický tábor, kde jsem se seznámila s holkou, která mě pak pozvala k nim do oddílu a já se tam setkala se svým budoucím manželem. Myslím, že kdybych ho nepotkala, tak bych ani na tu vysokou nešla a skončila někde úplně jinde.