Mám jiné informace, než které tu čtu o Matce Tereze.

"Sbírala umírající na ulici,
kteří umírali s vědomím, že se o ně někdo stará a má s nimi soucit

Matka Tereza už založila mnoho škol, kde se neplatilo, ale chtěla, aby prvním větším projektem byl domov pro lidi umírající na ulicích. Nemohla problém umírání na ulicích v Indii vyřešit celkově, ale aspoň mohla poskytnout péči a lásku některým z těch, kdo byli zanecháni bez pomoci.

Mluvila s radním, který měl na starosti zdravotnictví. Její nápad na něj zapůsobil a vzal ji na druhou stranu Kalkaty. Když se dostali ke chrámu bohyně Kálí, vzal ji do dlouhé, nabílené, opuštěné jednopodlažní budovy. Matka Tereza se rozhlédla a uznala, že je to dokonalé místo. Pojmenovala ho Nirmal Hridaj (v bengálštině to znamená „čisté srdce“) – Domov pro umírající chudé.

Se sestrami začala chodit po ulicích a sbírat umírající. Někdy je přivážely do domova – na trakaři! Někteří z nich trpěli podvýživou, jiní byli nemocní. Později je vozila sanitka. Matka Tereza trvala na tom, že všichni museli být nejprve dovezeni do nejbližší nemocnice. Pokud je nemocnice nepřijala, byli umístěni v domově. Podmínky v Nirmal Hridaj byly sice primitivní, ale ti, kdo tam zemřeli, alespoň umírali s vědomím, že se o ně někdo stará a má s nimi soucit.

Když Matka Tereza vysvětlovala, že není sociální pracovnice, řekla o těch, kdo byli přijímáni do Nirmal Hridaj, toto: „Pomáháme jim, aby mohli zemřít s Bohem. Pomáháme jim, aby mohli Boha poprosit za odpuštění. Aby se s Bohem mohli usmířit podle své víry.“

http://www.vira.cz/Texty/Clanky/Krehke-dilo-krehke-Matky-Terezy.html


Bylo o ní známo, že nikoho na svou víru neobracela a už vůbec násilím nikoho nekřtila. Ani to není ve stanovách řádu. Stejně jako to odmítání zdravotní péče. Sestry nemocné vozily a vozí do nemocnice a pokud tam /byly/ nebo jsou odmítnuty, tak si berou to člověka k sobě. V Indii se starají o tisíce malomocných.