libiku,

neutrální (ne)víru mít nelze - to máš asi pravdu, že každý je přesvědčen, že jeho pohled je ten pravdivější, správnější, lepší.
Nicméně i bez toho lze vidět pohled druhých jako pochopitelný, možný, smysluplný (i když s ním nesouhlasíš). Což je brána k tomu, abys ses nad ty LIDI necítila povýšená.

Hele, vychovali mě výrazně ateističtí rodiče, od malička tam nebylo žádné "nikdo neví", ale jednoznačné a artikulované přesvědčení, že Bůh prostě není... Přesto si pamatuju, jak mě šokovala jedna učitelka na základce, která se zeptala, jestli někdo věří v Boha, a spolužačku, která se přihlásila, zesměšnila. Protože jsem z domu měla jasno, že s tím názorem naši sice nesouhlasí, ale je zcela v pořádku a hodný respektu a nikterak nesnižuje hodnotu toho člověka, co ho zastává.