Jiřko,
děkuju
Nějak se s tím popereme. Kočičí popel v popelnici rozhodně neskončí. Než tohle, to bych radši porušila zákon (ač se mi to příčí) a urničku přidala do hrobu.
Co se pohřbívání lidí a zvířat dohromady týká, pravidla jsou jasně daná a já to chápu. Jsem ale skálopevně přesvědčená o tom, že máma by raději sdílela hrob se svou milovanou kočkou, než s některými z dříve zesnulých blízkých příbuzných
Zvířecí hroby jsme v širší rodině taky měli. Prateta s prastrýcem neměli děti a o to více milovali své psy. Prastrýc jim tesal krásné reliéfy do pískovcových náhrobků a jednomu z pejsků, který za života nesnášel koupání, dokonce místo hrobu na zahradě vyhloubil a vybetonoval hrobku, aby pes s vodou nepřišel do kontaktu ani po své smrti.