Neumím si představit nutit dítě, které o to apriori nestojí, ve smyslu, že v něm hudba vyvolává cosi podobné odporu
. Předpokládám, že takové dítě má jiný zájem, který rozvíjí a ve kterém mu mohu pomoci ho nějak posouvat.
Naše holky si zpívají pořád, strkají mi prsty do kytary, piští do flétny, švagr hraje skvěle na kytaru i zpívá, líbí se jim to, prostě jim nabídnu, že půjdou něco zkusit samy
.
Já jsem, zřejmě v té diskusi, kterou zmiňuješ, psala, že mne jako dospělou mrzí, že u nás doma možnost hrát na nástroj nikdy ani nepadla. A tak jsem se do ZUŠky přihlásila až jako dospělá. Ale chápu, že ne každý má to puzení, samozřejmě. Má sestra se učila hrát na kytaru povinně ve škole (pedagogická) a dnes na ni nesáhne, nepotřebuje to, přitom zpívá velmi dobře, mnohem lépe jak já. Jako teenagera mě strašně vztekalo, že si jen tak vystřihla I will always love you - čistě a suprově - a já krákala jak vrána. A teď mě napadá, kdyby naši zbystřili a dali ji aspoň na nějaké poškolní zpívání... Ale u nás neproběhlo prostě ani to nabídnutí.
(Naši nás ale naučili strašnou spoustu jiných věcí, takže jim to nijak nezazlívám, aby to tak nevyznělo...věnovali se nám moc
)
Jsou-li dva lidi, kteří hudbu nijak neprožívají, tak asi dítě k hudbě směrovat nebudou, nevím. Ale v ideálním světě to považuji za součást základního vzdělání.