Pokud se bojí "udělat chybu" a určitě chce rodinu zachránit, tak pokud to může vydržet, nedělala bych zatím nic (zejména ne v afektu) a hooodně rozmýšlela (a snažila se přijít na to, jestli se jedná o "vážný" vztah nebo nějaký "sexuální úlet"). Určitě bych teda "netasila důkazy" a to zejména ne žádnou mailovou korespondenci, ke které se nejspíš nedostala zcela košer cestou? A časem uvidí, třeba se jí to vyjasní, co vlastně chce - řešit nebo "dělat jakoby nic", případně něco mezi tím ...