Když mi připadá, že jsi tak trochu typ "čekač".
Jsou ženské, které nenapadne na svatbu "čekat", protože ji doopravdy aktivně nechtějí - tady třeba Alraune, myslím
. Jsou ženské, kterým je svatba upřímně ukradená, takové tu taky jsou. Pak tu jsou ženské, které o svatbu v určité chvíli stály, a když ten jejich nepožádal, řekly na plnou hubu, že se tedy chtějí/hodlají vdávat, co on na to. Jsou ženské, co je chlapi požádají sami a ony se k tomu vyjádří podle svých představ.
A pak jsou ženy "čekačky". Opravdu o svatbu stojí, ale prosazovat ji nechtějí. IMHO ze strachu, že by jim to neprošlo, z nejistoty, jak naložit s partnerovým "ne". Nebo spíš proto, že vědí, že by na jeho "ne" reagovaly dalším čekáním, akorát už v oslabené pozici. Je to jejich volba, akorát mě upřímně rozčilují ty, které z této pozice (nikoliv ze skutečného nezáležení nebo nechtění svatby, to se vcelku pozná) kážou jiným o tom, že svatba je nedůležitá a ony o ni nestojí a kdo o ni stojí je ošklivě majetnický a tak.
Myslím, že by bylo dobré si ujasnit, jak moc s tím chlapem chceš být i beze svatby. A pak to naplno říct, jak to tobě vyjde, a nechat ho, ať se k tomu postaví.