Já bych se oprostila od myšlenky, že musí mít perfektní výsledky. Tedy perfektní známky.
Ony jsou také děti, které se všechno naučí na jedničky, ale záhy to zapomenou, nebo to nedokáží použít. Trojkař vedle nich může mít v hlavě trvalý slušný základ, na němž v životě dokáže dále stavět.
Já mám s dětmi od začátku gymnaziální docházky dohodu, že samé jedničky nejsou nutné, ale pár oblíbených předmětů včetně maturitních je dobré dělat na plno, a ty, které je tolik nezajímají, stačí zvládat průměrně.
Kdyby dítě muselo i na průměrné výsledky nějak neúměrně dřít, asi bych se nad smysluplností studia také zamýšlela, ale jestli je tvůj syn schopný studovat s průměrnými nebo i lehce podprůměrnými výsledky, aniž by ho to stresovalo, asi bych to neřešila