Moniko, 4 věty přepis z tiskacího na psací + jedna stránka v písance.
Byly tam samozřejmě přestávky na sváču a momenty, kdy jsme mu zavřeli sešit, protože na něj bulel a musel se uklinit. ALe prakticky sedl za stůl v 5 a dopsal po osmé. Možná to přeháním, ale takhle jsem to vnímala, neměl vůbec prostor si pohrát, odpočinout si. Nelíbilo se mi to, proto jsem už řekla v půlce, že má přestat a že to dodělá až se uklidní, ale otočil to proti mě a obvinil mě, že za to můžu já že mu to nejde a začal špatně a že zapomněl co je přepis a opis. No já nevím.

Samozřejmě kdyby chtěl, má to za 15 minut čistého času.

Nemyslím si že jsem nějak náročný rodič. Syn je chytrý a mrzelo by mě kdyby nosil špatné známky jen kvůli lajdáctví a blbým náladám, ale že bych ho nějak dusila, to ne. Naopak si myslím, že jsem ho v první třídě nechala asi moc volně dýchat, protože mu prostě všechno nějak šlo samo a nepotřeboval doma nějak extra psát nebo číst, úkoly měli na 5 minut. Cokoli navíc když jsem po něm chtěla, tak ho už tehdy nervovalo, ale řekla jsem si, co, úkoly má, známky nosí dobré, tak ho nebudu nutit dělat nic navíc.
Když nad tím tak přemýšlím, asi na něj mám spíše malé nároky. Přidat domácí práce, povinnosti, to by mu asi taky neuškodilo.
zkoušeli jsme loni isystém motivační s puntíkama, kapesné za "rychle udělané úkoly", "vycházení se sestrou"... dopadlo to tak, že motivace nefungovala, bylo mu jedno že nedostane "odměnu". Tak jsme zrušili i to kapesné..