Myslím že z něj tímto způsobem tryskají emoce, které nedokáže jiným, vhodnějším způsobem zpracovat. Každý je k tomu náchylný jinak, znám i spoustu dospělých který se ve vzteku, stresu nedokáží úplně ovládat a třeba do něčeho praští, nebo nadávají apod.. To je podobné, a i dost časté, akorát že mi přijde že u dospělých to "berem" a dětem se to jaksi méně toleruje, po těch chceme někdy lepší sebeovládání než o dospělých.

Myslím že syn se dokáže dobře ovládat ve škole, v cizím prostředí, jen ho to stojí velké úsilí, takže když se dostane domů, "ke svým" tak to prostě vybuble, o to asi víc, je jak natlakovaný papiňák.

Může mít třeba lehce nezralou nervovou soustavu, nebo je holt taková emoční povaha. Navíc pokud je to u něj kombinováno z perfekcionismem - což mi tak i připadá (takové to - to nezvládnu, ten strach že to bude špatně, že dostane pětku, ze selhání, to jak se bojí už předem) Flegmatici to maj v tomhle snažší, ale zas mají jiný "potíže".

Mám něco podobného doma, akorát že u nás to kulminovalo už kolem předškolního věku, a teď ve škole je to už mnohem lepší. Ale ty záchvaty, v podstatě kvůli naprosté blbosti, znám moc, moc dobře.

Moje zkušenosti a co pomáhalo u nás:
- když už záchvat začne, obvykle je potřeba nechat doznít. To dítě se s tím neumí jinak vypořádat, než že se vybrečí, vyzuří a emoce se odplaví. Teprve potom je možná nějaká rozumná domluva. Případně teprve tehdy řešit nějaké omluvy apod.

- nejlepší a asi jediné co někdy zafungovalo, jak se dá přerušit záchvat je odvést pozornost, přerušit činnost, spor o oblečení atd... tedy začít o něčem naprosto jiném, z úplně jiného soudku, nebo poslat vyklidit tu myčku jak někdo zmínil ...
jinak se točíte furt dokola v kruhu na tom jestli rifle nebo tepláky, v podstatě tlakem proti sobě, ale dítě v tomto stavu není schopno pobrat rozumnou argumentaci a ani poslechnout

záchvaty kvůli oblečení byly u nás jedny z nejčastějších, takže jsem se tomu naučila v velké míře předcházet.
Mně třeba fungovalo - neříkala jsem "vem si čepici" ale "vezmeš si modrou nebo zelenou" ? Nebo jen "kterou čepku si chceš dnes vzít ?"
Tento způsob odboural větší část záchvatů kvůli tomu že nechce čepici/mikinu/bundu/boty apod. To spolurozhodování hodně pomohlo.

Jinak přeju hodně sil, je to často o nervy, to úplně chápu