Zefýr, ale chápeš, že já právě píšu o tom, že jsem se snažila ty hranice nastavovat už odmalinka, ale on tomu prostě odolává? Že když se vztekal nebo dělal scénu a rozhodla jsem, že teda za trest nepůjdeme nikam, tak že mu to nevadilo? Našel si prostě jinou činnost a nějaký zákaz mu byl fuk, když jsem mu sebrala hračku nebo věc, se kterou nezacházel tak jak se má, tak se sice chvilku vztekal, ale za chvíli si vzal jinou a bylo mu to jedno...příště to klidně udělal zase...to není o tom, že bychom mu všechno dovolovali a nechávali ho celou dobu být...to jsme právě naopak často viděli u známých a nechápali jsme, že nezasáhnou...
No nic, naštěstí už z toho trochu vyrůstá a občas už na něj nějaká vidina zakázaného výletu trochu platí a řešíme jen sem tam nějaké ty afekty, u učení se naštěstí nevzteká a dělá úkoly dobrovolně, posledně vytáhl matiku z aktovky hned za dveřmi a usadil se s tím na schodech do patra, během několika minut to měl hotové...