Tak jsem přečetla diskusi, některý věci mě docela zaujaly.

A z takových těch blahosklonných řečí si nic nedělej, kdo nemá doma exemplář, po kterém VEŠKERÉ výchovné snahy sjedou jak voda po kachně, ten má dojem, že se stačí zle zatvářit nebo nevzít na koupaliště nebo odejít za roh. Muhehe.

Já mám k vzteklíkovi (kterej bohužel není žádnej vzorňák ani mimo domov, i když se to hodně zlepšilo) ještě další dva kousky a jenom omezený množství sil. Což nevyhnutelně ústí v různá výchovná selhání. Kdybych to tu sepsala, dostanu od chytrých nicků takovou dávku blahosklonného nepochopení, že bych si to musela hodit.

Ale máme i dobré chvíle a úspěšné výchovné zásahy a šťastný společně strávený čas a radost z toho, co se povedlo. A to je hrozně důležitý, si ten bazének dopouštět těma pozitivníma věcma. Pak můžeš občas i bouchnout nebo něco nezvládnout, ale ten vztah s dítětem to ustojí, protože je tu hodně toho dobrého, z čeho lze čerpat. Takže jak to jde, je potřeba vytvářet si intenzivní čas bez povinností a s něčím, co nám vzájemně dobije baterky.
(Pokud si uprostřed dopouštění bazénku vzteklík nestřihne nějakej záchvat. )