Tino, já sama cítím jako nejhorší bezmoc, nejsem schopná dělat NIC. Tresty nemají smysl, maximálně vše zhorší, křik - prohloubí záchvat. Jediné co můžu je vysvětlovat, radit, opakovat, motivovat a doufat, že kluk sám chce být "lepší" a že mu záchvaty vadí (podle něj vadí a to tak že moc).
Jo a venku je označován za "zlaté dítě". Podle naší psycholožky si přetlak někde vybít musí a činí tak v prostředí, kde se cítí v bezpečí, takže vlastně mám být ráda, že scény dělá doma.