"Bohuzel velkou cast prvniho stupne chodil s tim, ze nuda, nuda, sed, a delal kraviny."

Kahlan,
syn o tom ani nemluvil, nekomentoval to, protože to vůbec nestálo za jeho pozornost. První stupeň opravdu doslova prokoukal z okna - nebo si kreslil srandovní komiksy.
Blbý na tom je, že právě na prvním stupni se ostatní naučili to, co on jako jediný neumí - soustředit se čistě na zadání a jet jako motorová myš, na rychlost. Co je mu platný, že jako jeden z mála nebo často i jako jedinej přijde na princip, když si v příkladu počítá pod sebe dvouciferný čísla. Já dovedu pochopit, že je náročný dohánět v jeho věku něco tak triviálního, ale bohužel když to neudělá, tak bude jednou dost nešťastnej. A řekla bych, že to ví, protože o tom sám mluví.