no mě nestresovala jen mateřská, ale v podstatě ta strašná zodpovědnost ležící pouze a pouze na mne.
V době mateřské jsme se rozvedli. Přišla jsem o firmu. Ke všemu došlo svým způsobem i proto, že jsem vsadila na svou "povinnost" mít děti. Přitom nejsem prvoplánovitě mateřský typ.
Nicméně jsem se vždy se svými mateřskými povinnostmi vcelku zdárně poprala, i když to leckdy vážně bylo hodně stresující. Občas jsem dětem "vyčítala" svou mizernou situaci (samozřejmě jen v duchu).
Byla mi nabízena pouze psychiatrická pomoc (léky), které jsem nakonec nikdy neužívala. Jiná pomoc mi byla zapovězena. Neměla jsem nárok ani na sociální dávky :-( (vlivem souhrnu dalších okolností), i když jsem neměla ani korunu příjmu, kromě podprůměrného výživného pro děti.
Dnes jsem hrdá, že jsem to vše před 15 lety ustála.. (i bez pomoci, kterou bych v té době potřebovala).