Mikito, souhlasím. Měla jsem to podobně. V baráku švagři s dětmi, tchánovci, jedli jsme dohromady - jednak je pořád po ruce někdo, kdo ti dítě pochová a pohlídá a taky máš pořád někoho na pokec. Další bonus potom je, že si s manželem míň ležet na nervy a když tě naštve, tak se v tom nenimráš, protože tě hned někdo rozebere.
U nás se nezdravě zdůrazňuje individualita, ale člověk není naprogramován na to, aby byl sám nebo jen s miminem. Člověk potřebuje sdílet, komunikovat, zapřádat rozhovor - a to říkám coby velmi vyhraněný introvert. Podle mě matkám na MD předvším hrabe z osamělosti.