Tak já se hlavně snažím podobných stavů vyvarovat. Mám výhodu toho, že jsem si tím sama prošla, a že moje dítě se takto projevuje od mala, poznám kritickou situaci za včasu (A je teda ještě malej, krize nad úkolama nás teprve čeká a očekávám v podstatě to nejhorší). Pokud už tomu nedokážeme předejít, tak na rozdíl od svý mámy, já ten záchvat neprožívám osobně, snažím se být nad věcí a soustředím se na to, nějak ho tím provést, vše ostatní jde stranou. Jo, občas jsem ve vrtuli ještě než na záchvat dojde, tak to je tu pak poněkud divoko, protože než zklidním sebe, tak syn je rozjetej. Ale nejdůležitější je asi vychytat ty spouštěče a snažit se do tý situace vůbec nedostat. U nás je to krmit, krmit a krmit plus včasný odpočinek.