jentak,
mám doma něco podobného, kdybych ho v nižším věku vzala k psychologovi, asi by taky nějakou nálepku slízl. On byl takové to přechytřelé, přemýšlivé dítě "analytického typu", které velmi brzo zjistilo, že je jaksi jinde než jeho vrstevníci a měl sklon chovat se k nim jako ke svým hračkám. Protože mu přišli hloupí, tak je nebral jako partnery, ale jako "nižší bytosti" a snažil se je ovládat.
Což byl hlavní důvod, proč jsem odmítala dát ho na specku, u něj byl ten rozdíl mezi IQ a EQ přímo propastný.
Samozřejmě že ve chvíli, kdy ostatní děti vyrostly z toho "školkovýho a nejnižšího školního" věku, kdy už nebylo tak snadný je zmanipulovat nebo "oslnit" chodil domů ze školy otrávenej a smutnej, že si s nima nerozumí, že jsou jinde atd. Jenže si holt musel vybrat - buď se to sociální chování naučí, nebo bude bez kamarádů.
Dneska je vyloženě mistr sociálních vztahů a lidi z jeho okolí se přímo dožadujou, aby s ním mohli trávit čas, protože je pozornej, zábavnej a kultivovanej mladej muž. A kamarády má taky, i když samozřejmě svoje hlavní zájmy si musí pořád řešit s dospělými.
Obávám se, že kdybych ho ze školky šoupla do specky, tak by se k tomuhle výsledku nikdy nedopracoval.