Ani, opravdu někteří As mohou být schopní se "udržet". Mám dítě, které od cca osmi let na veřejnosti scénu neudělá, kompenzuje problém zatnutými pěstmi (do krve rozbité dlaně, jak tiskne nehty) a tím, že se dívá do země a mlčí. Doma se vybije slovně a v ložnici mlácením do polštářů. Emoce musí někdy ven, trpělivost u dětí má hranici nízkou. Pokud je třeba na škole v přírodě, tak vím, že po návratu bude doma výbušnější. A kde jinde se má dítě uvolnit, než doma? Pokud se bude přemáhat delší dobu, začnou problémy se spánkem, koktání a nakonec dojde k výbuchu naprosto kdekoliv, klidně i na veřejnosti a záchvat bude opravdu silný. Pak je schopen si ublížit (hlava rozbitá o štěrk u nás už také byla).