mně nějak pomohlo se na to vykašlat. prostě přestat ho řešit. A udělala jsem to někdy na konci primy, u toho staršího, myslím. Strašně se mi ulevilo a nemyslím tím,že mě spousta věcí pak neštvala. Ale viděla jsem už negativní odezvy a mám prostě pocit, že kdyby bych s e fakt snažila, zlepšily by se tím jeho výsledky, ale ne ten postoj, ten základ a že mi to za to nestojí, protože v momentě, kdy bych se přestala snažit já, bylo by to zas stejný.
A jak říká můj manžel-jeho boj, on musí k určitým věcem dozrát a když to nebude teď, možná to bude časem, nebo taky ne, ale on musí vidět tu potřebu.