Baro, ale ja se starsi do prace chodila /i s tou mladsi/, i moje mama chodila....tam jde proste o zpusob vychovy a tohle je cele soucast vychovy. To neni o opecovavani.

Jinak te muzu uklidnit...ja a muj bratr...zas tak lehke to moje mamka nemela. My byli nejen mali chemici, ale i technici a vynalezci, sportovci a ja nevim co jeste. Muj bratr mel k tomu vsemu genialni napady, takze jsme dost casto koncili na chirurgicke ambulanci. Prevazne o vikendu. Deti si driv hrali vicemene venku nez v byte, a s tim byla spojena i dalsi nebezpeci /ac doma jsme taktez napachali hodne skod/. Ona byla sice kazdy den prochazka, ale k tomu spousta volneho casu /kdyz skola koncila ve 12, vikendy, prazdniny, v lete dyl svetlo/ a parta prevazne kluku u domu /nez se narodila dvojcata, bydleli jsme jinde/. Les, skaly, potok, kopce-v zime se tam vsichni schazeli a do tmy se lyzovalo atd...atd...si ani nedovedes predstavit ty genialni napady meho vynalezaveho bratra.
Moje obe dcery mely/maji obdobi kdy casto slychavam...mami, vypravej mi ty uzasne pribehy, co jste zazivali s brachou.
Ja az se jednou rozhoupu, tak to sepisu. Casto mi to pripomina film Knoflikova valka, ale protkane jeste ruznymi chemickymi a fyzikalnimi pokusy, staveni motokar, poradani zavodu, lezeni po skalach atd...atd...
Jedine, kde to s nama mela mamka jednoduche, byla skola. To nam slo bez problemu, ac to byla nase jedina povinnost. Trojky jsme vubec neznali, na vysvedceni same ci prevazne same.