No, odjakziva mam pristup k nemocem takovy, ze nemocne nemam rada a rozhodne je nijak neprotezuju, takze u nas doma kazdy kouka byt uzdraven co nejrychleji. Rozhodne u nas nehrozi utikat se do nemoci pro nejake vyhody. Samozrejme to beru s nadsazkou a doufam, ze to timto nezakriknu, ale obe deti mame od mimin zdrave, rozhodne bych zameskane hodiny ve skole mohla spocitat na prstech jedne ruky /a to jeste byly ty, kdy se nam nechtelo vstat a tak jsem jim dala den volna/. Takze mozna zacit nemoce neprozivat a brat je jen jako bezne zlo, ktere neni nutne zvelicovat, by mohlo stat za vyzkouseni.