Článek si najdu. Obecně bych řekla, že ty výhody se kumulují a člověk z nich pak může líp nebo hůř profitovat. Jen hezká tvář asi nezmůže nic, ale pokud je k tomu člověk milej, umí zaujmout, má charisma, vypadá hezky - už je někde jinde. Pokud bychom přijímali, že krása - nějaký typ souměrnosti je nedůležitý, pak bychom se zrakem neodvraceli od lidí různě pochroumaných nebo třeba bezdomovců. A myslím, že na tom, jestli je nám někdo na první pohled sympatický má velký podíl i ta krása. Bezdomovec, člověk s tikama nám na první pohled nemusí být moc sympatičtí, ale pokud bychom je poznali déle, tak třeba začnou být. Nebo někteří staří lidé, ti jsou pro hodně mladé lidi často odpuzující, o to víc, když jsou cizí. Akorát starší člověk už to v sobě umí korigovat, ten mladý člověk to je ještě projevuje navenek a je povrchním. Povrchně reaguje na krásu.