No, jenomže mezi "neřeším nikdy nic" a "řeším vždycky všechno" je ještě docela dost prostoru.

"Lítat do školy kvůli každý blbině" je sice kontraproduktivní, ale odmítnout tam jít i v případě, že je potřeba řešit něco zásadnějšího, je kontraproduktivní úplně stejně. Ale to druhý je pravda mnohem pohodlnější.

V životě opravdu nebejvá jen všechno úplně černý nebo všechno úplně bílý. Fór je v tom najít tu správnou míru, a obávám se, že to nelze ani jako "všechnořešič" ani jako "nicneřešič".

Navíc pokud si někdo představuje "budu něco řešit" výlučně jako "vlítnu tam na ně a seřvu je na tři doby", tak by se měl zamyslet spíš nad sebou a nad svým vnímáním věcí. "Řešení" může znamenat i úplně klidnou domluvu (viz případ Tizi a půjčené padesátikoruny, tam to bylo evidentně pozitivní).