No až v sedmnácti nebo osmnácti...

Na prvním stupni jsem chtěla být učitelkou, na druhém jsem začala víc tíhnout k přírodovědným oborům, vyrůstala jsem v tom že půjdu na gympl, protože jediná alternativa pro mě přijatelná by byla stavební průmka (strojní ani elektro mě nelákala, obchodka se dvěma cizími jazyky a technikou administrativy mě děsila, zdravotnictví není nic pro mě, dělat ve školce jsem nechtěla....učňák, který by snesl moje ruce a uspokojil moji hlavu neexistoval). Na tu průmku by mě zase nepustil očař, ani nevím, jak tohle mohl ovlivnit, ale asi muselo být nějaké doporučení....já si jen pamatuju, jak mi řekl, že si musím vybrat mezi ekonomkou a gymplem.

Takže směr jsem měla jasný už na konci té základky (přírodovědný obor), ale konkrétní školu jsem si vybrala až v maturitním ročníku, kdy už jsem věděla, že čistá biologie není nic pro mě, že nejsem žádný vědec....

Vybrala jsem si dobře, škola mě bavila, obor jsem chtěla dělat...ale pak jsem čuchla k učení a byla jsem tam, kde na prvním stupni základky....a jen jsem hledala cesty, jak to moct dělat, aniž budu studovat celou další VŠ....