Přemýšlím, jak Ti odpovědět. Před lety, kdy jsem ještě žila s rodiči v jedné z největších vesnic v ČR, pár metrů od lesa a na Slovácku (rovina jako když střelí) bych říkala, že nikdy bych nemohla žít v rušném velkém městě a už vůbec na paneláku či v bytě. Ale jak už to tak chodí a láska hory přenáší, tak pár let "jsem se stěhovala" do jedné malé vsi, do staršího ale postupně rekonstruovaného domku do Jeseníků - pro mě dech beroucí nádhera! Potom jsem se ale zamilovala řekněme vhodněji, více opětovaně a za pár měsíců jsem se reálně odstěhovala do Brna do defakto středu města a do bytu /zděného/ Rok jsem tam žila, narodila se nám tam první dcerka a po roce jsme se stěhovali opět a do Českých Budějovic a tam jsem žila s rodinou v panelovém bytě a smiřovala jsem se s myšlenkou, že to je naše konečná. Ale bylo to kousek do centra nicméně v klidu,- jenže hodně se tam toho časem změnilo, dnes je tam samá silnice, všude hlučí auta, kousek odtud má vést dálnice... tak jsme před 3 lety začali přemýšlet, že chceme do klidu i za cenu bydlení v zapadákově, i s tím, že budeme celý život pořád něco rekonstruovat, dojíždět... no a jsme nakonec v klidu v dojezdové vzdálenosti cca 15 minut od centra ČB, maloměsto, výhled z okna máme na pole louka les - nádhera! Opět v noci posloucháme sovu, výra, jeleny, pískání koloušků, přes den bezpočet ptáků a kukačka se tu často ozývá... v zimě nám chodí srnky až k domu... Jediná nevýhoda lokality našeho bydlení je, že postupně získáváme alergii na velká města - vadí nám hluk, často jezdíme domů s bolestí hlavy... :-D
Jenže vím, že kdybychom museli, tak si prostě znovu zvykneme na bydlení ledaskde. A popravdě raději budu bydlet v RD u silnice než v paneláku