Knížky pana Vondrušky čtu většinou docela ráda (čtivé oddechovky), ale v tomhle s ním hluboce nesouhlasím.

Důvody
1. Neomarxismus je myšlenkový směr, který se nám může a nemusí líbit. Jenže mám pocit, že v uvedeném kontextu je neomarxista skoro synonymum pro pravdoláskaře nebo sluníčkáře. Což je mimo.

2. Jestli nám něco hrozí, není to neomarxismus. Možná hrozí radikální islámismus (to není to samé jako islám), možná hrozí nástup nějaké formy diktatury. Hrozbou není demokracie ale její pád. Alespoň já to tak vidím.

3. Nevím, co je špatného na respektu k právům menšin. Samozřejmě pokud menšina bude stejně respektovat práva většiny. Stačí prosté ŽÍT A NECHAT ŽÍT. Zdůrazňuju že tohle musí platit pro všechny, pro menšinu i většinu. Jeden taky nikdy neví, jestli se z něj někdy nestane příslušník nějaké menšiny. A napadl mě jeden citát „Blud nepřestává být bludem, i když jej sdílí většina.“