U nás naštěstí mají stále radost z blbůstek, kupování jsem omezila.
Třídit konečně zvládám, už tu není neustále doma někdo nemocný a nesledují mě ostřížím zrakem co posílám pryč. Zvláštní je, že si ty blbůstky pamatují třeba i po roce
Syn má bohužel spoutu diagnoz, takže věci samozřejmé pro ostatní /ostatní dvě děti chápou že nemají sliz lít na sedačku) pro něj samozřejmé nejsou.