no vidíš, a já v tom vidím způsob, jak se naučit pracovat se závistí a porovnáváním se... pokud jdu a uvidím krásné náušničky v dcerčině stylu, koupím jí je - synovi a mladší dcerce k tomu vezmu třeba lízátko... příště si v obchodě všimnu omalovánek s Elsou pro nejmenší a přihodím dvoje žvýkačky... jindy zase mají pěkný šátek s lebkou a dostane ho syn, holky třeba přesnídávku v pytlíčku... a děti to vědí, že to tak je, že nemá cenu něco koupit za každou cenu, že je lepší si počkat na tu "svou" chvíli... stejně tak třeba na pouti potom jsou ochotné se vzdát svého podílu (nárok na nějakou drobnost) ve prospěch sourozence nebo si to vybrat později...