U nás funguje hlavně domluva, vysvětlení, proč je ta která věc potřeba udělat, případně jaké to bude mít důsledky, když to neudělá - moje dítě sice zatím věci do školy dělá ochotně a samo od sebe, ale pokud párkrát došlo na to že se mu nechce apod...tak jsem jen upozornila, že je to jeho úkol a že si to tedy druhý den paní učitelce bude muset nějak odůvodnit...zatím to vždycky stačilo na to, aby se ozvalo lehce otrávené "no, tak teda jo...." a během chvilky to bylo hotové. Případně často funguje udělat z toho nějakou legrácku, zábavu, klidně mluvit za plyšáky a tak různě blbnout....Jinak absolutně kontraproduktivní je u nás jakékoli nucení pohrůžkami, zákazy, příkazy....takový přístup obvykle odstartuje šílenou scénu, na konci které jsme všichni vyčerpaní a znechucení, takže to nám za to nikomu nestojí, občas k tomu bohužel dojde, ale ne v souvislosti se školou....a téměř vždy se tyhle výbuchy konají večer, když už je unavený...takže se takové situace snažíme eliminovat....