jo, zhorší se. Pocítit ale důsledky svýho přístupu je často i důležitější.
my jsme v září bojovali s D.-nějak jsem si nedokázala představit, jak ten bude sám ráno vstávat na budíka,sám si udlěá svačinu, sám si pohlídá hodiny a odejde bez průtahů na zastávku autobusu,ohlídá si, kdy má vystoupit, nic nenechá v autobuse atd...Je to mimoň a vlastně jsem skoor nedoufala,že se proto podaří...
Ráno s emu nechtělo vstávat, byl línej udlěat si svačinu, autobus nestíhal, hledal pořád svoje věci-no tak pak čekal na další autobus,celkem dlouho,do školy přišel pozdě, vyslechl si ve škole kázání , dostal výčet sankcí za další pozdní příchody, svačinu neměl, takže do 14.15, kdy mají oběd, nejedl a nepil...
Je říjen a jakžtakž to funguje pořád s emu nechce,ale některý ty důsledky toho,že s emu nechce nebo nezvládá, jsou pro něj už horší než to, že se mu nechce...