Syn si úkoly dělá celkem zodpovědně od první třídy, protože by nesnesl pomyšlení, že by vypadal jako hloupý/nedbalý před paní učitelkou. S kvalitou to už je horší, někdy je naškrábe hrozně. S učením je to taky horší.

Nedávno jsem k němu měla proslov, protože nám učitelka na třídních schůzkách řekla, že dětem sdělila, co přesně bude v testu, aby se na něj mohly připravit a začít školní rok s jedničkami, ale většina třídy se stejně nepřipravila. Syn byl v té většině a dostal trojku. Přitom prohlašuje, že se ve škole nudí a chtěl by na gymnázium. Doma mi vysvětlil, že je přece teprve začátek roku a dost času na to, aby se začal učit. Pak prohlásil, že přece děti potřebuji pomoc rodičů a že bych mu tedy měla pomáhat, aby měl lepší známky.

Takže pomáhám Pokud mají psát test, zkouším ho, taky mám pro něj doplňující cvičení na to, co mu jde hůře a dostává to příkazem. Většinou se jedná o úkoly na 15 min. práce. Nemusí to udělat hned, ale třeba za hodinu, až si dohraje něco na počítači nebo se dodívá na oblíbený pořad. Většinou na to reaguje žbrbláním, případně křičením a stěžováním si. Trvám na to, že to udělá a za nějakou chvílu ho blbá nálada přejde a jde to udělat. Má období, kdy se u něj perou ambice s leností, tak holt potřebuje pomoct tu lenost překonat