Já chápu princip, akorát ho nesdílím, tedy nesdílím, že libovolná mizivá částka mého rozpočtu je tím zázračným nástrojem, kde já budu dělat mocnou paní.

Vítám to, že se třídní kolektiv dokáže dohodnout a dokonce si něco odhlasovat. Líbí se mi, pokud se ve škole objevují náznaky dobročinnosti, vysvětlují se a děti mají možnost vidět, kde je bída a co je třeba.
Zdají se mi zlé a nevysvětlitelné mantry o "mých penězích", pokud mi o ně říká děcko, co ho dojal mrzáček.