Z podstaty se mi kolektivní hlasování dětí o penězích rodičů nelíbí
ale když už by ta situace nastala, využila bych příležitosti, abych si promluvila s dítětem o projektu. Pokud by mě projekt přišel smysluplný, vysvětlila bych mu důvod a zeptala se ho, jestli přece jenom nechce přispět. Pokud by dítě trvalo na tom, že přispět nechce, podpořila bych ho. Je to příležitost si vytvořit vlastní názor a obhájit si ho. V budoucnu bude ještě mnohokrát konfrontováno s žádostmi o peníze a mnohé z nich budou uvádět jako důvod dobročinnost. Proti dobročinnosti nic nemám, já sama přispívám pravidelně, ale vím komu a na co a je to moje volba. Peníze na ulici třeba takřka nikdy nedávám.