v tomhle směru máme hodně zkušeností, straší děti chodily do školky se spoustou vietnamců, s nimi i děti číňanů, ukrajinců, bulharů, rusů, takový národnostní mix... komunikace naprosto v pohodě, i když někteří rodiče česky neuměli, děti byly schopné už i v těch třech letech poměrně plynule překládat do obou jazyků, vietnamský chlapec učil mou nejstarší dceru říkadla typu "dobrý den, bába letí komínem"
ve škole už je těchhle dětí s nimi méně, rozprostřeli se do škol v okolí, přesto musím konstatovat, že co se asijských dětí týká, vlastně všichni z dceřiny třídy přešli na 8G, všichni byli velmi nadaní a hlavně velmi motivovaní, vzdělání je pro ně priorita, jsou cílevědomí a fakt se učí, ve třídě vždy patřili k top...
jsem ráda, že děti měly možnost tenhle kulturní mix zažít, naučili se, že není podstatné, odkud kdo pochází, že na světě jsou i jiné národy, jiné zvyklosti, jiné tradice... nidky jsem od nich neslyšela jediné negativistické označení typu větve, negr, úkáčko apod., mají zažité, že soudit lze jen podle chování konkrétního člověka a to je do života velké plus...