Omlouvám se, ještě k drahýmu vybavení a usárnám. Usárny jsem sám nikdy moc rád neměl, považoval jsem je spíš za stylovou záležitost, ale znám i lidi, co na ně nedali dopustit. Většinou ale preferovali ty původní (lehčí, světlý, kratší střih), ne ty novější český repliky (těžší, tmavší, delší). Pro malý (nízký) děti je považuju vůbec za nevhodný.

Proti kvalitnímu (tj. i drahýmu) vybavení nic nemám. Klepat mokrej kosu nebo se třást v noci zimou není nic příjemnýho a nevidím moc smysl v tom, kohokoli a děti obzvlášť do něčeho takovýho namáčet. Na druhou stranu mám zkušenosti s oddílem, kdy se jezdilo i na sníh a všichni se vyspali v teple, i když karimatky tehdy ještě neměli.

Mám za to, že jsou v zásadě možný dva přístupy. Jeden, kterej preferuju já - ale tím neříkám nic víc, než že je mi bližší, ne že je lepší - v sobě nese minimalismus. Ten je vykoupenej tím, že nelze třeba na noc zakempovat kdekoli, musíš si většinou s předstihem vybrat vhodný místo a příslušně si ho taky upravit, abys měla potřebnej komfort. Druhej způsob je nosit odpovídající vybavení, který ti umožňuje zakempovat na místě, kam prostě večer dojdeš, vykoupený je to penězma a objemem báglu. Nestavím jedno proti druhýmu, obojí má svoje.