Jsem překvapená, jak lidi mají rozdílné pocity. Někoho "urazí" zájem, někoho nezájem, někoho SMS, jiného email.... To potom člověk opravdu neví, jak se zachovat.
Když mi tragicky zemřel manžel, tak jsem neměla náladu opravdu na nikoho, ani nic poslouchat. V tu dobu nebyly mobily rozšířeny, takže pevnou linku jsem většinou nebrala. Dostala jsem hodně písemných kondolencí a pak při pohřbu a to mi přišlo dostačující. Ikdyž jsem si prožila tuto životní tragédii, dodnes nevím, jak se zachovat k ostatním, co je postihne něco podobného.
Obecně myslím, že lidi kolem pozůstalých to nikdy nemyslí zle. Jen svou účast vyjadřují po svém, jak oni cítí, že je to správné. Proto si myslím, že cokoli upřímného je správné a podle mě je zbytečné se zlobit na ty, kteří nám účast nevyjádřili tak, jak si představujeme.