Řešíme s dcerou (nyní 11,5) už dlouhodobě také. Pomáhá, když u ní chvilku zůstanu, držím jí za ruku, chviličku si o něčem po tichu povídáme, u toho jí třeba hladím. Dřív jsem jí četla nebo potichu pustila mluvenou pohádku (Křemílka, Racochejla, Rákosníčka, Dášeňku...)Když má muž noční, spí se mnou a to usínáme spolu. Teď jí občas předčítám její povinnou četbu do čtenářáku . Pak máme "zázračný" lék - teplé mléko s trochou medu - to jí naučila tchýně. No a poslední dobou, když nemůže zabrat, popadne jednoho z kočičích kluků a začne ho hladit, on lehne, začne vrnět a usnou spolu.