To já zase dneska oběhala a obešla ( skutečně pěšky) tolik věcí, že bych se nejraději svalila do postele hned teď. Ale nemůžu.

Bouřko, dodnes manžel vzpomíná, jak měla starší dcera neštovice ( mladší jsme ještě neměli), on přijel domů a já mu jí vrazila s tím, že jdu koupit 15 deka šunky a 8 rohlíků. A manžel ještě tak dobromyslně říkal, že jsem mu měla zavolat, že by těch pár věcí koupil cestou domů.

Jdu se osprchovat, manžel za chvíli přiveze týdenní nákup, tak půjdu vybalovat, pak přípravy do práce a ještě potřebuju žehlit. V koupelně se suší moje kalhoty, protože jsem v době, kdy měla mladší kroužek a mě se nechtělo postávat hodinu u hřiště, pěšky doběhla koupit pár maličkostí. jenže cesta byla neskutečně rozbahněná, takže po příchodu domů letěly kalhoty do pračky a boty čekají, až je umyju.