Snažím se obrnit před zimou a nedat jí šanci. Tak jsme nakoupili čaje a vaříme si dobré večeře...jako vyžírací program to funguje. Všechny děti o dost lépe baští, když je večeře jako hostina, se svíčkama, podle nového receptu, hlavně když každé s něčím pomůže. Asi mě inspirovala Angreštka, s tím jejím kuchtěním.

Ale nestíhám pořád nic. Všude dobíhám na poslední chvíli. Ale zjistila jsem, že to není jen mnou, že se věci nedaří a že nejsem jediný člověk, co je mimo. Včera jsem dolítla po rhb s dětma k holiči, o cca 3 minuty později. Říkám "dobrý den, jsem objednaná na čtvrt". A slečna, že nic nevidí. A povídá mi "vy jste měla přijít včera, mám to tu v diáři". Říkám: "Není divný, že jsem se dnes dopoledne objednala a měla jsem přijít včera?!!"

Máme jít po sto letech s mužem do divadla. jsem v rozkladu, zub zase bolí - ve čtvrtek mi plnili ty kanálky a chcípám. Prášek jsem neměla ani jeden, protože by mě zase rozbolel ten žaludek. Takže moc nespim. Nejradši bych se zavrtala do peřin a koukala na nějakou blbost. A čaj s rumem k tomu - bez čaje