margotko,

já taky nejsem teoretik, mám tu domškolu za sebou, sice jen rok, ale věř mi, že jsem měla možnost poznat rozdíl mezi doháněním učiva v době nemoci a vedením vlastní výuky podle vlastních plánů.

Ono je prostě jiné, když plníš plány někoho jiného, a jiné, když si věci plánuješ sama. Já jsem mezi doma vyučujícími rodiči dost výjimka v tom, že jsem současně učitelka, většina rodičů domácí školu zvládá a užívá si ji se vším, co k tomu patří.

Největší starost doma učících rodičů jsou finance, protože částečný úvazek sežene málokdo a s plným už to vždycky nejde (u nás to šlo díky tomu, že se zapojil muž, takže jsme se o to dělili dva...což je mimochodem i případ zakladatelky diskuze, že by se muž zapojit mohl). Takže chybí druhý příjem, když už člověk nebere ani rodičák. Ale neznám nikoho, kdo učí doma, že by byl v extra stresu, že nestíhá plnit požadavky školy.

Tvůj názor ti neberu, jen jsem si dovolila přidat svou zkušenost.