Jako matka dvou školáků také stále něco sbírám - krabičky, listy, ruličky od WC papíru, vršky atd., ale jako opruz mi to nepřijde. Vždycky to tak bylo. Jen ať podporují kreativitu. Učím svoje děti, aby si tyto věcičky samy shromaždovaly, myslely si na ně, jen ať se učí nějakým povinnostem.

K těm výletům...není to zas tak parádně stravený čas v přírodě, jak tu padlo. Před každým výletem mám žaludeční neurózu, strach, že se něco stane a milion vyplněných papírů. Nedávno nám na kurzu mentálně retardovaný, nesvéprávný muž fyzicky zcela bezdůvodně napadl žáka, praštil s ním o zem. Jsou věci, které nelze předvídat a mohou se stát. Mívám velký stres, aby vše proběhlo v pořádku.