Nejen Mistr je nabitý.
Včera jsem viděla z Lucerny vycházet stovky a stovky usmívajících se lidí. Paní Spencerová se mohla přijít podívat. Neslyšela by žádné deklamace, bylo to povídání si člověka s lidmi. A nakonec standing ovation. A potom ty usmívající se tváře. Byl to nevšední zážitek, teprve jsem si uvědomila, že poslední dobou člověk potkává spíš zamračené lidi.
A kolik frustrace se objevuje i tady, na dříve příjemném fóru.
Na Rodinu už téměř nechodím a nepíšu (z výše uvedených důvodů), ale o tohle jsem se s vámi ještě chtěla podělit. Opravdu to bylo moc pěkné a mám stejné pocity jako pan Gott.