Tak jsem se snažila dopátrat, jak se v tom Tibetu za dalajlámy vlastně žilo podle Tibeťanů. Tohle jsem našla:

22 letá žena, která uprchla z otroctví a poskytla rozhovor novinářce A.L. Strongové: "Všechny pěkné dívky byly většinou vybrány vlastníky (míněno tibetskými šlechtici a vladaři) jako domácí služebnice a byly používány jak se vlastníkům zlíbilo. Byly to jenom otrokyně bez jakýchkoliv práv".

Z životopisné knihy Tash-Tseringa: "Mladí tibetští chlapci byli pravidelně odebírání od svých rodin a přivádění do klášterů, kde se měli stát mnichy. Jakmile se tam dostali, byli tam uvázaní na celý život. Tash-Tsering, mnich, uvádí, že bylo běžné, že byly venkovské děti v klášterech sexuálně zneužívané. On sám byl obětí opakovaných znásilnění nedlouho poté, co byl přiveden do kláštera v 9 letech."


Z interview Strongové s 24 letým mužem, který uprchl z otroctví: „Když jsem uprchl potřetí, bylo mi už 15 let a tak jsem dostal 50 ran, seděli na mě dva muži, jeden na hlavě a druhý na nohou. Tekla mi krev z nosu i úst. Dozorce řekl: Tohle je pouze krev z nosu, možná by bylo třeba použít těžší hole a dostat ven nějakou krev z mozku. Tak mě bili ještě těžšími holemi a do ran mi lili alkohol a vodu se sodným louhem, aby mě to více bolelo. Omdlel jsem na dvě hodiny."

více třeba tady
http://www.dissidentvoice.org/Articles9/Parenti_Tibet.htm

Tak jen zvažuji jak moc morální autority dalajláma skutečně má...