Binturong,

myslím, že to je dostatečně ilustrativní pro tvoje uvažování - aby člověk ozval, má-li pocit, že se někomu děje křivda, tak je nutné, aby ten někdo byl jeho IDOL, protože proč by se ho jinak zastával, že jo.

Podle této logiky by se dalo říct, že idolem T.G. Masaryka byl Leopold Hilsner (a v jeho době mu to spousta lidí uvažujících jako ty neopomněla předhazovat).

Parafrázovala bych v této souvislosti jednoho pána, kterého bys své sečtělosti měla jistě znát: "Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti hájit vaše právo to říkat". Ty bys to dokázala interpretovat tak, že Voltaire byl obdivovatelem toho, komu to řekl. Na to se už opravdu nedá nic moc říct.