Přidat odpověď
Máme kluka AS o rok staršího, školní práci má také zcela na háku a obtěžuje ho. Odkládání krátkého úkolu a sebetrýznění se tím, to je navlas stejné. Jakž takž funguje pokud na něj vlítneme oba s manželem, dvěma odporuje hůř a radši to udělá (snažíme se mu to zpříjemnit např. vtípky o učivu, pokud na to máme energii). To jde ale jen někdy, když jsme oba doma a dovolí to práce. Někdy také dělá hloupé chyby kvůli tomu odporu a každá předělávka=hysteráček. Kluk tedy ví, že má AS, přijde nám, že je to pro něj lepší, protože některé potíže tím pádem může připsat AS a ne obviňovat sebe, že je úplně blbej apod. Např. ví, že k AS patří extrémní citlivost/přecitlivělost na všechno možné, což je sice zatěžující, ale zase může vnímat víc rejstříků barev, zvuků, vůní... Nejoblíbenější činnost je také počítač a být u něho celý den je podle něho ta správná náplň dne.. bráníme se, táhneme ho ven, ke knížce apod., ale jde to ztuha. Sice tam i celkem zajímavě tvoří, někdy si dokonce hledá na netu informace do školy, přesto čas u počítače je problém. K psychiatře i do SPC chodíme na kontroly, plánujeme zkusit psychoterapii. Držím palce,
Předchozí