Prosila bych všechny, které nevědí kudy kam a hlavou jim jdou zoufalé scénáře, aby klidně o svých pocitech psaly raději sem, než si je nechávaly pro sebe. Já fenomén internetové diskuze objevila až poté, co jsem svou situaci nezvládla. Proto taky můj nick, neb mi ty chvíle zoufalství připomíná i teď, kdy si opravdu nemám proč zoufat. Ve skupině psychiatrických pacientů bylo nemalé procento těch, jejichž příbuzní spáchali sebevraždu. Děti bez rodičů, rodiče bez dětí.... lidi, kterým někdo blízký nastartoval celoživotní trauma, či psychiatrickou diagnozu. Od té doby vím jistě, že tohle bych svým dětem neudělala. Zakladatelce přeju aby bylo líp! Má kde bydlet, má partnera a především zdravé dítě. Tomu fakt neříkám podělanej život. Podělaná je jen ta duševní nemoc a s ní se dá bojovat.